Původně jsme zvažovali možnost navštívit Heřmanských rodiče (i s Heřmanskými) v Loučné nad Desnou, ale vzhledem k tomu, že jim balení nešlo tak rychle, tak jsme vyrazili domů. V Loučné bylo ale hned u hlavní silnice krásné dětské hřiště, takže jsme se tam přece jen na více než hodinu zdrželi. Fakt povedený plácek.
V Šumperku jsme se pak chtěli stavit na oběd. Bára nám doporučila nějaký podnik, na jehož název si už nevzpomínám. Ale velký dětský koutek a výborná káva nás přesvědčily. Jenže dneska je státní svátek, tudíž je otevírací doba posunuta a nám se nechce čekat. Takže hledáme alternativu. Nakonec skončíme v restauraci, kde se na první pohled zastavil čas někdy v devadesátých letech. Naštěstí nás ale jídlo překvapí (příjemně). Výborný boršč (ne že bych měl moc s čím srovnávat), dobré rizoto, Fíla si dává se Soňou smažené žampiony.
No a pak už jen hurá domů, přece jen je to sice relativně blízko, ale cesty jsou docela o ničem a vleče se to.
Žádné komentáře:
Okomentovat