sobota 26. října 2013

Jeseníky, den první

Balíme se. Teta Janushka na cestu domů, my se Soňou a dětmi na prodloužený víkend v Jeseníkách. Původně jsme měli v plánu na nádraží s tetou vyrazit všichni, ale nějak nestíháme, takže Janushku vezu sám. Cestou se ještě stavíme odvolit. Štěrboholská spojka docela stojí, hlavně teda směrem na Černý Most. No ještěže je zbytek rodiny doma, to by byla cesta...

Ve 12 máme sbaleno a vyrážíme. Samozřejmě je první zastávkou Mekáč na D11. Je tam totálně plno, takže tam strávíme více času, než jsme čekali. Ale co už. Zbytek cesty pokračuje naprosto v pohodě, Fíla i Kami si na chvíli zdřímnou, Soňa asi taky. Jen se ta cesta vleče, není to nějak daleko, ale většina cesty po okreskách. Nakonec jsme asi o půl čtvrté na místě ve Filipovicích. Hotel Stará Pošta vypadá zvenku docela hezky, vevnitř už to taková sláva není. Ale co už, je to horský hotel, holt prostě pro lyžaře je to bez problémů. Jenže venku ještě není sníh. Nevadí, stejně nemáme v plánu se v hotelu nějak dlouho zdržovat.

Po ubytování a vybalení všech věcí jdeme i přes protesty dětí prozkoumat okolí. Naštěstí cestou u dalšího místního penzionu nacházíme dětské hřiště, takže jsou děti s výletem spokojené. Večer pak vyrážíme do Branné, kde jsou na wellness pobytu Heřmanští. My tam teda nejedeme na wellness, ale na večeři. Restaurace Kolštejn. Ty woe, to zase byla obsluha. Fakt nepochopím. Postaví si hospodu (navíc jakože docela slušně vypadající) a začali jim tam chodit lidi a oni nevědí, co s nima. Jídlo bylo takové... No, Fíla si dal řízek, co jiného, a ten byl OK. Já měl ale údajně místní specialitu Jesenické něco (název si nepamatuju), a to bylo hodně zvláštní. Masové koule (samy o sobě nic moc) zabalené v těstovinovém obalu (sám o sobě humus) se špenátem a variací na šťouchané smetanové brambory. Zní to dobře, ale jediné, co mi chutnalo, byl špenát. Kapitolou samou pro sebe pak byla káva - espresso obsluha nezná, slyší až na presso, což se rovná velký hrnek kávy. Nu co už. Cestou do našeho hotelu obě děti usínají v autě (vždyť je taky už asi půl desátá večer). No a my se Soňou je brzo následujeme.

Žádné komentáře: