Burčák v Hustopečích

Dopoledne jedeme všichni na plavání. Byť mají děti pořád střídavě rýmičku a kašel. Fíla plave statečně sám, raději tam s ním nejsem, abych se zbytečně nevztekal z toho, jak neposlouchá:-) Pak probíhá klasická divočina v herně. Dneska zpestřená tím, že se rozebírá skluzavka. Prý vadí svým hlukem těm nahoře.

Ze sklípku vyrážíme rovnou do Hustopečí. A začínáme netradičně v Mekáči hned na začátku dálnice, kde máme sraz s Tomášem a Richardem. Pak už probíhá poklidná cesta, přece jen je sobota odpoledne.

V Hustopečích se ubytujeme, počkáme na Siřinovy a všichni společně jdeme na neutralizační pivo. Naštěstí to nevede Tomáš, kdo ví, kde bychom skončili. Já s Fílou musím z hospody odejít malinko dříve, neboť přijeli další lidi na penzion. Fíla nese klíče, což se nakonec ukázalo jako chyba, neboť je cestou ztratil. Poté, co jsem už zavolal majiteli penzionu, ať přiveze náhradní klíč, je samozřejmě, s pomocí místních, nacházíme.

No a pak už začíná všemi dlouho očekávaný večer s burčákem. Před burčákem ale vyzkoušíme ještě vínka, co Cyrilovi zbyla z loňského roku. Mňam. A pak burčák. Hooodně sladký. A dobrý. Vzhledem k tomu, že je nás jen 12 (+ obsluha), jde všechno krásně bez zbytečných prostojů. Všichni společně se pak vrháme i na lahvování vína, co si kdo objednal.

A sedíme a bavíme se, někteří skoro do tří do tří, někteří až do 4.