....dojeli jsme, už jsme tu, už jsme v JNB. Bylo to náročné, ale zvládli jsme to. Nejhorší jsou chvilky, kdy vám dítě usne minutu před přistáním a pak se probudí. Kdy ho ne a ne uspat, ať děláte, co děláte. A ono si neodpočine, ani když upadne na každém druhém kroku. Nicméně druhá část cesty byla úúúplně v pohodě, to už děti spaly a spaly a spaly. Pak se nasnídaly a pak už jsme byli „TU“. Ještě cesta vláčkem. Tu Fíla ocenil. Já a Kamča už trošku míň. Ale přežili jsme, a to je hlavní.
Žádné komentáře:
Okomentovat