Už od rána Fífa vyhlíží dědečka a babičku Tomečkovy, nemůže se dočkat. Snad bude, až přijedou, taky tak úžasně naladěný.
V době jejich příjezdu jsme na zahradě, jakmile Fífa uvidí Zdendu, vystartuje k němu a Zdenda má o zábavu postaráno na celý den, pořád si s ním musí hrát. To bylo samé „dědečku Zdeněčku tady, dědečku Zdeněčku tam“, Zdenda lítá, jak Fífa píská, což si malý náležitě užívá.
Spolupráce s dvojkou Fífa/Zdenda je tak dobrá, že u toho zvládáme vertikutaci trávníku (otázka zní – pomůže mu to nebo bude zase vypadat stejně divně jako vloni?), sestříhat levandule a další věci na naší maxi-zahradě i před vchodem. Soník s mamkou zatím napečou koláče a nachystají oběd, nemáme my se skvěle?
Na večer pak máme domluveno dlouho odkládané posezení s Cimbůrkovými. Ani jsme se nenadáli a najednou byla půl druhá ráno… A to jsme stihli vypít jen pár lahví vína.
Žádné komentáře:
Okomentovat