Před Afrikou bylo potřeba dopsat blok. Laskavý čtenář nám promíjí už i 4měsíční zpoždění, a tak bylo potřeba tomu obětovat zase nějaký ten čas, čili třeba například dnešní ráno.
Dopoledne jsme po klasické hysterii kolem kola vyrazili na hřiště s odrážedlem a na hřišti jsme to vylepšili pádem do písku, rovnou za rukama, přímo pískem do obličeje (nosu i pusy). Takže jsme se nakonec raději přesunuli k domovu. Výjimečně Muškovic domovu, konkrétně Muškovic houpačce ;o)))
Kolem poledne jsme zajeli koupit do Ikei polštářek pro africkou sestřenku a vrátili se s nákupem za 2 tisíce, včetně koberečku s cestami pro auta. Klasika! A co odpo??? Nebudeme se nudit??? U nás nikdy!
Fíla usnul v autě a my si řekli jsme si, že teď anebo nikdy je šance ostříhat toho našeho klučinu, aby v Africe netrpěl. Stříhání strojkem ho PŘEKVAPIVĚ vzbudilo, ale nechal se nakonec přemluvit a odtrpěl si to celé doma. Pořád je to trošku boj. Nicméně výsledek je uspokojivý. Minimálně mu bude hlava rychleji schnout. Na to, že nemáme období „proč“, nýbrž „kam“, se dnes Fíla překvapivě ptal: „A proč se ty vlásky stříhají, maminko??“ Asi se optám svého tiskového mluvčího, co tak nejlépe na takovou otázku příště odpovědět.
Žádné komentáře:
Okomentovat