sobota 2. února 2008

Těžký karban

Nejdříve práce, potom zábava. My to měli obráceně, takže v sobotu došlo na tu práci. Nebudu popisovat, jak náročný byl proces výběru a vytváření řešení našeho poličkového systému v komoře. Postup byl takový, že Míša s taťkou zajedou vše nakoupit, proběhne instalace a pak bude na řadě ženské osazenstvo se svým „jéééé“. A abychom to měli jednodušší, rozhodli jsme se po dobu té první etapy vyklidit pole. Nejprve jsme ale společnými silami připravily s mamkou a Jankou oběd a přijali vzácnou návštěvu z „Orlové“ Markétku s manželem Pájou. Byla to akce na poslední chvíli, ale vyšlo to! Doufám, že jsme tyto „novo-pražáky“ nevyděsili svými stavebními historkami a tempem vyprávění atd. Po první dávce francouzských brambor jsme už ale vážně vyrazili každý svým směrem. My s mamkou, Jankou směr Malá strana, konkrétně Starbucks (tam jsme taky poposunuli Marki s Pájou), Míša s taťkou vyrazili do Hornbachu a pak do práce.

Kontrola pražského Starbucks proběhla podle Janky v pořádku, nicméně zůstáváme u CH. Asi to bude srdcová záležitost. (Jinak zcela neoficiálně oznamuju, že jsme společnými silami provedly něco, co už dlouho zase žádná z nás neudělá, ale to jenom proto, že ty super velké hrníčky nebyly v nabídce ke koupi!!! Jinak by se to nikdy nestalo!) No a k pěknému hrníčku se hodí nějaký pěkný hadřík, což znamenalo, že jsme měli ještě hodně práce v Centru Chodov. Tandem já a Janka se vydal po módních obchůdcích, mamka se pustila do okružní jízdy po Hypernově. Skončili jsme tak akorát, když Míša informoval o tom, že už mají hotovo a čekají na schválení k zakoupení dalších poliček.

„Pěkné Kačenko, moc pěkné!!!“ Takže můžeme dokoupit poličky a komoru tím máme vyřešenou. Večer jsem tam pak různě přemisťovala věci z kuchyně, zatímco trio Míša, Janka, mamka hrálo kanastu. Už nevím, kdo víc provokoval, jestli Janka svým „nenápadným“ podváděním, nebo mamka svým komentováním této kolektivně neschválené činnosti, no my ostatní jsme se mohli počůrat smíchy. Ještě náročnější to bylo později večer, kdy jsme si dali hru v párech a nám s Míšou se nějak extra dařilo. To byste nevěřili, jak krásně umí Míša počítat!

Žádné komentáře: