sobota 23. února 2008

Přežili jsme a ztráty byly minimální

Řeknu vám, že taková snídaně po sklípku, ta vždycky přijde vhod. Teda někomu v 9 ráno úplně ne, ale co naděláte ;o)) Pan Kazda byl neoblomný. Tady bych jen ráda poznamenala, že od příště je dobré na snídani přijít s nějakou připomínkou k tomu neuvěřitelnému křiku koček kolem 1 hodiny ranní!

Snídaně i vystěhování nám chvíli trvalo. Poté bylo ještě potřeba vzbudit Cyrila a vyzvednout ve sklípku všechny květiny a dary. A hlavně taky vínko (pokud někomu včera zachutnalo a dnes měl žaludek na to, si něco málo zakoupit). Květiny jsme poslali se Ševčíkovic do Prahy (čímž jsme nepatrně zmátli Čejkovic, ale pouze o 1 den ;o)). Zbytek jsme si odvezli na Moravu. Včetně bledého nemluvného Honzíka, který svůj plánovaný sobotní večerní program viděl stylově čili bledě. Už v Lískovci si však dával jisté naděje s tím, že oběd rozhodne. My dle předpokladů zvládli pouze pár dětských her s Verun a Baruš, něco málo z TV programu a pak hezky brzy do postýlek, dospat deficit.

Žádné komentáře: