iPady přišly dneska na řadu až v letadle. Proto u nich děti tak dlouho vydržely. Nebýt rozlitého džusu, byl by to bezchybný let. Díky iPadům jsme mohli s Fílou na záchod aniž bych musela řešit, co s Kamčou. Hraní jsme proložili jídlem a pohádkami a s pochvalou z řady za námi (tak hodné prý můžou být jedině české děti?!?!) jsme opustili letadlo a ukončili první let.
Má obava z přesunu rozespalých dětí tedy byla zbytečná. V Dubaji jsme se v klidu přesunuli na správný gate. Cestou jsme zkontrolovali vodopády, mekáč apod. U gatu jsme opět rozdali iPady a zbytek času jsme vyplnili čistěním zubů, zpíváním písniček (tedy jedné písně "šla Nanynka do zelí..." :)) Poté jsme nastoupili do letadla, a než jsme zahájili druhý let, odpadla u pohádky Kamča a po zkonzumování sáčku chipsů i Fíla. A kdyby je nevzbudili, spali by tam dodnes :) Nebo aspoň do konce letu.
Ale to už se 3 hodiny před koncem začaly rozdávat snídaně a já měla strach, že se pak nedostaneme na záchod, a tak šel Fíla nuceně čůrat a pak už neusnul. Kami si pospala o něco déle, ale ani u ní to nebylo do růžova. Nu co už, je to jen zbytek cesty, a pak už si děti budou užívat teplíčka u tety. Jen teda kdyby nás laskavě pustili na pasové kontrole místo toho, aby mne pán Černoch buzeroval, že předbíhám těch 10 lidí, co před nás nesmyslně poslala ta samá Černoška, která nás tam strašně důležitě přeřazovala. Když jsem se ohradila, že se mi nelíbí, že mi vyčítá, že jsem předběhla lidi, kteří stáli celou dobu za mnou, dostali jsme se do mírného sporu, který se snažil pán Černoch, který zjistil, že šlápl vedle, ukončit tím, že to byl žert. HA, HA, HA!!! Po těch hodinách letu a čtyřech nesouvislých hodinách lehkého spaní jsem si opravdu nevšimla. A myslím, že to původně opravdu vtip nebyl. Ale jak chce, hlavně ať už jsme pryč.
Jenže story neskončila a téměř půl hodiny jsme čekali na jedno ze 4 zavazadel :(( Nevyspalý Fíla už plakal, že jsme ho nadobro ztratili a co budeme dělat?!?! No... nakonec jsme i tento nepěkný závěr přežili a dostali se k tetě Radušce. Kami usnula cestou v autě a v kočáře si pak dospala těch chybějících 5 hodin :) Fíla se statečně držel až do večera. Ale v posteli pak usnul ještě než jsme se dostali ke knížkám, neboť jsem ještě Kami stříhala nehty. Noc byla neklidná a proběhl velký pláč, neboť jsem si nevšimla, že nám nefunguje chůvička. Ale přežili jsme a dětičky spaly až do 8 do rána.
Žádné komentáře:
Okomentovat