Náročný den

Dnes jsme asi vstali levou nohou. Hlad nás po chvíli přemluvil jít dolů (sice lednice už moc plná není, ale něco se v ní určitě najde), jen kdyby člověk předtím nemusel uklidit celou jídelnu, protože dětičky při otvírání jogurtu odmrštily čajík a ten letěl přes celý stůl i všechny hračky :o((( No paráda, na to nemám nervy, obzvlášť když je ten hlad! No nic, čeká nás ještě celý den. Vlastně týden.

Na cestu do obchodu je nutno přemlouvat :-( Až hračkářství zabírá. To je následně v ohrožení, za slova „sklapni“ a neposednost při oblíkání, která vše zbytečně prodlužuje. Až nám nakonec slečna usne v autě už cestou do obchodu. Tak jsme aspoň něco zvládli, než se Kami prospala, a společně pak dali nákup potravin. Ze startu nám vypomáhají Skalák s Daníkem. Následně si u regálu popovídám s dávným kolegou z ČIA…zajímavý den ;o) Jen ten dojezd doma :o( Děti se spíš hádají, Kami spustí hysterii, když vypnu krtečka. Kvalitní formu v podobě blinkání na triku i na koberci. Následuje kakání do kalhotek. Fíla se pak vofrňuje nad čerstvě připravenou večeří, protože maso (ani rybu) nejí. A ke konci už jen potopa v koupelně (stačí, když je člověk chvíli nehlídá) a ještě střemhlavý pád na zem. Víc už toho dneska myslím neunesem. Raději jdeme rychle spát. A kupodivu ve 21 už se opravdu spí. Zřejmě proto, že maminka kvůli úklidu koupelny vynechala pohádku a byla přísná. Večer si pak za odměnu stihla nabarvit a umýt vlásky a tak, zkrátka vše, co normálně nestíhá ;o))