Hra na vojáky

Na chvíli zřejmě poslední den s tátou. A abychom si ho pořádně užili, tak dneska dorazil až lehce před osmou…joooo, trénink je trénink. Ale dětičky byly hodné, jen na mne pak večer dolehla únava, zřejmě ze včerejšího žehlení, takže jsem ani nenašla chuť a sílu jít volit prezidenta. Holt mne ta představa tak nějak iritovala vzhledem k tomu výběru :-( Mimochodem, Kami jsme znovunastolili polední spaní, dnes si dala krásné 3 hodiny, jejichž část strávila v kočáře cestou pro Fílu. Fakt super, jen se jí pak večer asi nechtělo spinkat, tak si pořád zpívala Medvídka Pú ;o))

Taky si dneska s Fílou pěkně hráli. „Budeme si hrát na vojáky?“ „Hmmm.“ „Já budu jako velitel, jo?!“ „Hmmm.“ (Kami si vzala infra brýle…) „Já půjdu tady, abych lépe viděla.“ „Kami, ale sluchátka si neber, ty jsou jen pro velitele a tím je profesor!“