Ráno hurá na cesty, zvládáme Kamčino plavání a následně mého zubaře. Děti jsou tak hodné, že to téměř celé prospí. Nicméně zubař bude záležitost dlouhodobá a investice vysoká :o(( A lepší už to nebude :o(( A když už jsme byli na tom druhém konci Prahy, tak jsme si zaskočili aspoň ještě k tátovi do práce a pak zase hurá domů.
I cesta zpět byla naštěstí v pohodě. Jedno dítě spí, druhému stačí ke štěstí petka s vodou a v rachotu prskajících kapiček se neustále ozývá jen: „…ale nepovídej maminko!“
Večer jsme ještě připravili dáreček pro Kamču, který jsme jí dneska nestihli předat, neboť byla z celého programu včetně večerního výletu na hřiště a pojídání kašičky úplně hotová.
A svačinová momentka z dnešního dne aneb poslnit se musí všichni, všichni, kdo si hrají:
Žádné komentáře:
Okomentovat