
No a pak cesta opravdovým vláčkem z Čelákovic AŽ do Prahy. Já jsem vyrazila pro sichr autem, aby cestou domů dítě mohlo v klidu zavřít oko a mohlo být přeneseno do své postýlky. Jak naivní. Dali jsme short shopping, procházku na Staromák (lákadlem byli holubi, kde se však všichni poděli netuším), pak oběd v Havelské (Honzík tímto objevil svou oblíbenou pražskou restauraci, jak je možné, že ho sem ještě nikdy nikdo nevzal ;o))), další short shopping a následovala cesta domů. A dítě neusne a neusne, ani kdybyste ho zabili.
Po příjezdu musí Honzík číst pohádku a dítě usíná až kolem 15 hodin. Je toto normální?!?! Doufám, že NE!!!!


Žádné komentáře:
Okomentovat