Byť jsme po příjezdu šli spát někdy kolem jedné, ranní budíček byl standardní ca kolem půl osmé. Malý prostě déle nevydrží. No nic.
Každopádně po snídani vezmeme dědu a jdeme celá rodinka nakoupit jídlo a pití na další ročník naší expedice Ydykseb. Venku je krásně, tak proč nejít pěšky (byť pán protestuje a chce „autíčko a písničky“). Kromě proviantu (krkovička, kuřecí steaky, kuřecí křidýlka, vepřová žebírka apod. laskominy) jdeme i do místního cykloshopu. Chtěl jsem si pořídit kraťasy (ty mé už nějak nevábně zapáchají po velmi krátké době nošení, prý je to normální:-), nakonec ale kupuju (až při své opětovné návštěvě obchodu po 15 minutách strávených v jiných obchodech) cyklo pláštěnku (nejdražší pláštěnku v mém životě).
Po obědě malý spí, já jej pro jistotu hlídám:-) Když oba vstaneme, první účastník už je na místě (Pája). Venku je pořád krásně, takže chvíli před startem grilování využíváme (na přání Zdeňka) hraním pétangue. Nějak mi to nejde, ale co už. Zhruba v tu chvíli, kdy začíná být hra nebezpečná (přidal se k nám Fífa), přijíždějí další (a zároveň poslední) nocležníci – Kordovic skoro-rodinka.
No a pak už jen následuje grilovačka (= velká žranice). Ale vzhledem k tomu, že zítra musíme brzo vstát, hurá spinkat…
Krátká poznámka k prvnímu dni od Soni: krásné, opravdu moc krásné počasí, škoda, že se na kola nejede dnes.
Žádné komentáře:
Okomentovat