Takový normální víkend

Opět jsme měli poněkud nabitý víkend. V sobotu dopoledne jsme konečně po dlouhé době zase pořádně uklidili. (Přeci jen se nám nahlásily nějaké návštěvy ;o)) Nachystali si dobrý obídek a ve 14 už jsme měli být na úřadě, kde se dneska chystali přivítat toho našeho občánka. Akce to byla stejně úžasná jako Daníkovo vítání občánků, tak aspoň Míša ví, o čem jsem mluvila. I když zážitek je to asi „nepřenositelný“, neboť „Hoří má panenko II.“ si jen málokdo dokáže představit.



Odpoledne se začaly řešit resty jako skládání houpačky apod. Na pomoc nám přijel Honzík a dokonce i Veselkovi (škoda že si to vítání nechali ujít, mohli jsme mít jednou nějaké dobré srovnání). Jinak Libuška s Františkem tedy rozhodně pomáhat zatím nesmí, ale Gonza se snažil aspoň nějakou tou dobrou radou přispět do mlýna. Sluníčko svítilo, a tak jsme se hezky všichni vyhřívali na zahrádce. Po očku nás kontroloval i soused Tomáš ;o)) Nakonec se Veselkovic vystřídali s Vránovými, kteří dovezli ochutnat svatební koláčky a vyzkoušet Fífulovo hračky. To tedy především Danouš. Domča až tolik zvídavá asi není ;o)



No a aby toho nebylo málo, dali jsme večer našeho „staršího adoptivního synka“ Honzíka na hlídání k sousedům (Čejkovým) - snad nám ho tím pivem a dobrým jídlem moc nerozmazlí!! – a vyrazili jsme do centra Prahy uvítat do svých řad dalšího třicátníka, který bude brzy i tatínkem. Tak jsme Tomášovi a Klárce předvedli, jak s dítětem lze či nelze absolvovat návštěvy restaurací. (Bez blízké přebalovny by to bylo těžké ;o)) Každopádně oslavenci (jakož i jeho manželce) přejeme hodně síly, zdraví, trpělivosti a hodné miminko. Míša si na to ještě za celou rodinu s Tomášem přiťuknul a vyráželi jsme zpět domů.

Honzík už se nám mezi tím přemístil ke Skalákovým a tam čekali na nás, aby mohl začít pokerový večírek. Já se tentokrát neúčastnila, ale z doslechu vím, že se zprvu nedařilo Skalákovi, pak to šlo z kopce s Míšou, ale nakonec skončil na mizině Honzík. Možná proto se pak ještě potrestal sledováním hororu Pokoj 1408.

Neděle byla částěčně zasvěcena dětem. Odstartoval to Skalák ráno žertovným instalováním Daníkovy nové sedačky na své terénní kolo. Nakonec se mu to přeci jen povedlo a chvíli spolu drandili po okolí. Odpoledne jsme ještě klukům napustili bazének, ať se při víkendu pořádně vyřádí, když je takové strašné vedro. (A při té příležitosti jsme se my někteří dospělí spálili ;o)) No a někde mezitím stihli kluci dodělat v garážích marmolit. Kdyby tušili, že to je tak jednoduché, zmákli by to prý celé. Tak snad příště ;o))

Možná jsem na něco zapomněla, ale i tak už to vypadá jako docela dost náročný víkend, ne?!?!