Tento víkend jsme strávili v Beskydách. Květen je tak nějak co se narozenin a svátků týče docela plný a tak zkusíme vyřídit co nejvíc gratulací jde.
Základní stanový tábor jsme si zřídili opět dole u mamky, když už tam máme tu dětskou postýlku a klid na spaní (když Zdeněček taky zrovna spinká ;o)). No a pak už to šlo ráz na ráz. Dopoledne nakoupit kytičky. Dokonce jsme ve městě zastihli Blanku, tak proběhlo krátké mazlení s Fífulou. Na oběd už jsme byli na Ostravici, kde jsme popřáli a předali dary. Tedy dary…Mamka/babka Veličková už dříve dostala společný dar – notebook, takže nám spíš jen předvedla, jak už na něm obstojně umí zkontrolovat, co je potřeba (hlavně Fífovo nové příspěvky na blogu ;o)) No a Janushku jsme nechali vytvořit dlouhatánský seznam věcí, které by chtěla, aby nakonec dostala „stylový“ dárkový certifikát na kurz kreslení. Vypadalo to, že ten luxusní kus papíru (ano, milý čtenáři, je to ironie) ji nemile překvapil, stejně jako nás. Ale později jsme to ověřovali a byl to jen prvotní šok a na kurz, kde si troufají říct, že naučí kreslit i ji, už prý se docela těší. (My jsme taky moc zvědaví!)
Odpoledne dorazilo „pržno“, takže jsme samé jídlo, jídlo, jídlo proložili i nějakými chvilkami hraní. Při těch se holkám – ani nevím jak – podařilo mne přemluvit, abych s nimi šla ještě večer na chvíli do bazénu, když už ho mají tak krásně zastřešený. Člověk té drobotině prostě nedokáže říct ne. I když ve chvíli, kdy jsem lezla – zvyklá na 30 °C z těhotenského plavání – do jejich 26 °C jsem to „ne“ měla skoro na jazyku ;o)) Ale zvládli jsme to. I s Fífou a mamkou, která jela se mnou „na hlídání“.
Večer jsme chvíli poseděli s mamkou, Zdendou a babičkou, ale únava z cesty se hlásila a tak jsem myslím ani nečekala na Míšu, který byl v sobotu večer ještě s Jankou v kině na nový Star Trek, a šla jsem brzy spát. Však mne čeká zase to ranní vstávání.
A opět dle mého očekávání. Ať děláme co děláme, s prďolou se obvykle někam dopravíme až tak na oběd. Tentokrát to bylo k taťkovi. Na oslavu jeho 55 narozenin. Proti předpovědi se taťkovi na ten narozeninový den počasí vydařilo a my se dokonce zvládli trošku opálit. A to někde mezi návštěvou sousedky Ivy, obědem, kontrolou kytiček, bazénku, návštěvou narozeninové party malého Gabriela, seznámení se Svobodovými. No bylo toho na jeden víkend docela dost. U mamky už jsme toho moc nezvládli, v podstatě se pro změnu zase sbalit a kolem 21 hod hurá domů. Fífula pochopitelně opět ne a ne zabrat, takže už „mamka“ ztratila nervy a odnesl to děda Zdenda. Ale nesl to asi statečně. Tak snad si s námi bude příště povídat i hrát. (Poznamenám, že k uspání nakonec došlo na parkovišti u místeckého Tesca.) A pak už jen hurá domů! Štěstí, že toho Míša zvládl tolik bez úhony odřídit!!!
No a nesmím zapomenout na pravidelné odkazy na článek u Fífuly a příspěvek a fotografie u Janushky na blogu.
Žádné komentáře:
Okomentovat