Jak já bych spala...

Celý týden se nám střídají dobré a špatné nálady a hlavně se celý týden dohadujeme ohledně poledního spaní. Na večerku dochází extrémně pozdě. Na nucené polední spaní obvykle nejdříve kolem 14 hodiny. Ven se panáčkovi obvykle nechce. Dneska si s večerkou panáček dokonce počkal, až se tatínek vrátí z volejbalu. Pěkně ten život vede….móóóc pěkně.