V pátek dopoledne jsem byl ještě v práci, po obědě ale mizím a jedu domů. Jsem ještě v bláhové naději, že Soňa přiveze Fífu ze ZOO zničeného, on usne a my se v klidu sbalíme na výlet do Jizerek. Skoro to tak dopadlo. Domů jsme dorazili na chlup stejně. Jenže ouha – malý pán ne a ne zavřít oči. Povolávám do služby maminku, ta je přece jen v této činnosti úspěšnější. Ta se vrací po asi půl hodině zpět, tentokrát ovšem své skóre úspěšnosti snižuje. Fífa prostě dneska odpoledne spát nebude. Hurá.
Takže já mám za úkol malého pána zabavit, Soňa mezitím chystá věci. Nakonec ale není tak zle, jak to zpočátku vypadalo. Jsme relativně s předstihem nachystaní, teď už to jen vše naložit (včetně sousedů – Veruš, Daníka a jejich věcí) a můžeme (se zastávkou v Mekáči na Černém Mostě) vyrazit. Cesta ubíhá v pohodě i přesto, že nemáme s sebou CD s oblíbenými písničkami. Jizerky jsou přece jen relativně blízko, takže s nějakým tím zkouknutým Krtečkem to klukům ani nepřišlo. Ani nám ne.
Penzion mě příjemně překvapil, oproti loňskému roku nám dali nějaký hezčí pokoj, navíc větší a měl hezky povlečené peřiny:-)
Teď už jen uspat Fífu (nakonec se kolem 9 večer povedlo), počkat na Zákorovic (nakonec kolem půl desáté přijeli) a domluvit se se Skalákem, kdy se sejdeme na prezenci závodu.
Vezu tam Páju, synchronizace je dokonalá, Skalák akorát parkuje na místě, když přijíždíme. Vyzvedneme si startovní čísla, dárečky a objednáme DVD ze závodu (to bude obzvláště veselé, si myslím…). Pak už rychle zpátky a rychle jít spát, ať jsme zítra ready.
Žádné komentáře:
Okomentovat