Jak se žije na mateřské

Nevím, jestli jsme jenom my tak praštěné, nebo jestli tak nacvičují všechny maminy. Jedeme takhle vyzvednout bylinky k doktorce. Předchází tomu velké plánování, aby to vyšlo oběma klukům na spaní. Naložíme drobotinu, vyrazíme, překvapivě kluci opravdu oba usnou, takže u doktorky má Verun za úkol vyskočit a zaběhnout vše vyřídit. Já zatím jezdím po okolí, aby se kluci nevzbudili. Důchodci v oknech už určitě pojali podezření, že si obhlížíme, kam se večer vydáme krást. Pochopitelně je u doktorky plno a Verun musí dlouho čekat. My tedy dlouho jezdit. Ale zvládli jsme to. Kluci se prospali a my pak už jen zajeli k Verun do práce, ke mně do práce a pak hurá do solné jeskyně. Domů jsme jeli unavené víc než kluci, a to až tak pozdě, že na nákup jsme museli vyslat Míšu.