Pozdní oběd v SushiBaru

Objevily se u nás nějaké luxusní poukázky do SushiBaru, a tak jsme já, Míša, Verun, Péťa a Honzík vyrazili na pozdní oběd. (Vždycky nám to strašně trvá, než se někam vypravíme.) Překvapilo nás, o jak malý bar se jedná. Bar se nachází na Újezdě, blízko místa, kde bydlel Ian a posléze i Raďa. Obsluha byla velmi příjemná a kdybychom tušili, že jako pozornost podniku dostaneme předkrm (opět takový, který se množstvím vyrovná celé večeři), určitě bychom si objednali méně. Péťa vyzkoušel nějakou polívku ze škeblí, Míša si taky dal, ale nějakou méně „exotickou“. Pak přišel předkrm a nácvik práce s hůlkami. Každý jsme si našli svou metodu a snědli rybu i přiloženou zeleninu (včetně tmavomodré cukety, nebo co to bylo). Jinak já jsem neodolala lososu s karamelovou omáčkou – VÝBORNÁ záležitost, ale musela jsem se rozdělit s ostatními, tolik toho bylo hodně hodně moc. Zbytek měl objednán talíř různých „závitků“. S lososem, zeleninou, chobotničkami … prostě se vším možným. Bylo to náročné, ale zvládli jsme to. Skalák k tomu testoval ještě nějaký „exotický“ nápoj, ani už nevím, z čeho to bylo. Vypadalo to jako kokosové mléko a bylo to v plechovce. Při odchodu jsme s Verun dostaly růžičku a hurá domů. Nebo ne?!?! Dobře, vysadili jsme růžičky, aby nezvadly, a vyrazili ještě do obchodů.