Začalo to v pátek, 10. 2. ve 21 hod někdy kolem roku 2006. Ti lepší si donesli své nádobíčko - rozuměj žehličku -, jiní přišli zhola nepřipraveni, že Honzíku!! Všichni účastníci (já, Míša, Verun a Honzík) však ten večer propadli droze. Byl to prostě náš FAMILY TIME!!! A moc se nám povedl. Zvládli jsme 5 dílů Desperate housewives a mít jen trošku víc energie, dali bychom i víc. No raději jsme se na to šli vyspinkat, abychom další den byli opět při síle. A TAKY ŽE JO!!! 10x jsme se ZTRATILI a znovu našli…prostě WHATEVER…
Jo a někde mezi tím jsme si zajeli lexusem k nejbližšímu vleku za Prahou (Verun možná dodá fotky ;o)). Na kopci se k naší výpravě já, Míša, Verun, Honzík přidal i sněhulák. Stejně jako si Honzík nevšiml koníčků, kteří se brodili sněhem opodál, nikdo z nás nepostřehl, jak se tam objevil Skalák, který nás všechny zkouloval a nepozorován zase zmizel…
Malá poznámka… bez řetězů se nevydávejte ani do takových „nízkých“ hor… Sice jsme rádi za každý pohyb na „čerstvém vzduchu“, ale tahle rozcvička už začínala hraničit!! Štěstí, že Míša pak přišel na řešení (jako obvykle… velmi prosté, ale to už tak bývá).
Tohle však naštěstí byla ještě ta část, která nás až tak nepoznamenala. Doufám, že ne trvalé nicméně velmi bolestivé následky na nás zanechal golfový dýchánek… Až budu příště požádána, abych odpálila pár míčku, tak se vám na to vážení nejspíš vys… Fakt jsem si nemyslela, že mne z takového nenápadného máchání holí může bolet celý člověk.
A tak jsme strávili víkend v dobré společnosti ani nevíme jak… Ovšem čeká nás ještě 12 dílů na opuštěném ostrově (ještě že už si Honzík pro každý případ nosí ten kapesní nožík, člověk nikdy neví, kdy ho přepadnou kanci), a cca 16 dílů na předměstí (myslím, že si pořídíme ty prášky na uklidnění malých dětí, co dospělé tak udržují fresh&cool).
Takže vzhůru do toho… snad dáme dneska aspoň ty další 2 díly ;o)))
Žádné komentáře:
Okomentovat