Dětenice - středověku nejvíce

V pátek 3. února se uskutečnilo posezení v restauraci středověkého typu v Dětenicích (poblíž Kozodírek). Účastníky cesty zpět časem do dob selek, čeledínů, rytířů a jiných úkazů byli manželé Veličkovi a Nešpůrkovi a já. Z Prahy jsme vyjeli přibližně kolem šesté hodiny večerní. Cesta probíhala v poklidu, až na to, že někteří z nás občas zahlédli mezi stromy zvláštní postavy.

Po příchodu se nás obsluha v dobových kostýmech pokusila znervóznit tím, že nám řekla, že naše rezervace je na sobotu, nikoliv na pátek, což mě osobně trochu rozhodilo, ale ostatní byli v klidu. Asi byli na středověké poměry zvyklejší. Pak jsme ale byli konečně uvedeni k našemu dřevěnému stolu s dřevěnými židličkami. Na jedné z nich si Michal občas něco přiskřípnul, nám ostatním se to však nestávalo, protože jsme se asi tak nevrtěli.

K pití, čili podle tamních poměrů k chlastu, jsme si dali pivo a víno, ke žrádlu pak různé druhy masa, nějaké placky, kusy jablek a kukuřice, špízy atd. (Nemůžu si všechno pamatovat). Jedlo se rukama a bylo to moc dobré, všichni jsme se nažrali až hanba. Celý večer zpestřovali zpěvem, tancem a akčními scénkami potulní umělci. Do svých vystoupení občas zapojovali, ať už dobrovolně nebo ne, i přihlížející obecenstvo, které občas mělo co dělat, aby představení přečkalo bez ožehnuté tváře nebo rány paličkou do hlavy od příliš blízko stojícího bubeníka. V jistém stádiu večera mi byly slečnou kartářkou vyloženy karty mého osudu, ale vyšel z toho pro mě dost chaotický zmatek, takže to asi sedělo.

Nálada během posezení byla výborná, k čemuž ne nepodstatnou měrou bezpochyby přispěla také konzumace světlého piva a červeného vína podpořená popotahováním ze šlaušku vodní dýmky. Je třeba se ještě zmínit i o personálu restaurace, který se i přes nezvyklou prostořekost jevil býti vcelku sympatickým, zvláště děvěčka jménem Martinka. Škoda jen, že nepoznala, že bych byl raději oslovován rytíř, než sedlák, ale i to se napravilo.

Zařízení jsme opouštěli v povznesené náladě v čase, který je těžké si vybavit. Cesta zpět byla veselá, místy i vzrušující. Myslím, že jsme tímto večerem hezky oslavili Soniny tři písmenka a mé narozeniny.