Jarní prázdniny, den sedmý

Lyžování zase od devíti ráno. Tentokrát to bylo malinko horší, neboť Kami spala déle než obvykle, ale nakonec jsme to stihli. Tentokrát nás jeli zkontrolovat i babi Pavla s dědou Zdendou. A vzali s sebou i početný komparz - na svahu se totiž konaly závody všech lyžařských kurzů, co tam celý týden probíhaly, takže byla všude spousta rodičů a prarodičů a známých a kamarádů.

Sníh byl dneska horší, takové namrzlé ledové kousky, lyžovalo se o poznání hůře než včera. Možná i to bylo příčinou, že Fíla měl při své úplně poslední jízdě dolů pád a docela slušně si odřel bradu. Každopádně závěr vše určitě vylepšil - děti dostaly medaile a diplomy a nějaké sladkosti, takže byly spokojené. I já jsem dostal diplom, takže jsem byl taky spokojený...

Večer jsme měli domluvený sraz se Siřinovými a Lumírem, vyzkoušeli jsme místní hogo fogo restauraci Tutto na Lubně. Myslím, že jsme byli všichni s jídlem spokojeni. A nejen s jídlem, ale i s vínem, co jsme si k němu dali. Ještěže my měli odvoz (nepil Robert). Večer se povedl, dobře jsme se pobavili, ostatně, jako vždy v této sestavě.