středa 27. července 2005

Moje první Aygo party

Dostalo se mi poprvé příležitosti nakouknout do světa velkých party, známých z televizních obrazovek, zejména ze stanice Nova. Využil jsem Michalova pozvání a přihlásil se na Aygo party, která se konala v úterý 26. 7. 2005 od sedmi večer na umělé pláži, prý ve Smíchově, Praha. Protože do centra skoro nechodím, tak jsem byl rád, že mě Soňa telefonicky navedla k místu srazu, a pak jsme spolu vyrazili přes nějaký most ke vstupu na pláž, kde už čekal Michal. Už z dálky tam na nás vtipně pokřikoval nějaký jeho kolega něco ve smyslu, že takové lidi dovnitř nepouští, čímž asi myslel hlavně Soňu, protože mě nezná a nikdy jsem mu taky nic neudělal. Nicméně netuším, co proti ní mohl mít. Po chvilce veselého dohadování a mých rozpaků jsme konečně vešli dovnitř. Se strnulým výrazem v obličeji typu „nechte mě být, já chci umřít sám“ jsem minul řady hostesek, a když jsem je úspěšně přešel, tak jsem počkal na Michala se Soňou, kteří nebyli tak ostýchaví a vzali si nějaké občerstvení. Pak jsme se shledali i s Verčou a Peťou. Za chvíli se k nám přidala i Jana (?), kterou, jak jsem pak zjistil v autě cestou zpátky, jsem už kdysi potkal na bowlingu, nicméně tehdy měla jiné vlasy, takže se mi vzpomínky na tehdejší akci nepovedlo propojit s přítomností, což mě celkem mrzí.Po efektním nástupu moderátorské dvojice, kterou tvořil nějaký chlap, jméno jsem zapomněl, a nějaká holka, s jejímž jménem si nejsem moc jistý, takže ho radši taky neuvádím, party zřejmě oficiálně začala. Kolem nás začaly stále častěji chodit hostesky s jídlem, protože zjistily, že v našem kolektivu je jeden jedlík, který jim vždycky notně odlehčí tác a ony se s ním pak nemusí tak tahat. Pak jsem si vzal skleničku s dvěmi brčky, raketou, drceným ledem a nějakým listím, a dělal jsem, že tam patřím. Mezitím se na pódiu odehrávaly různé soutěže, které velice vtipně komentoval ten pro mě neznámý chlap. Ještě že ta jeho kolegyně byla aspoň hezká. A propos i mezi ostatními účastníky party, tedy hlavně účastnicemi, se našlo dost pěkných slečen, na kterých oko s radostí spočinulo. Ale raději jenom ve chvíli, kdy se nedívaly. Dost mě zaujaly účesy některých přítomných. Samozřejmě, že i já jsem chtěl upoutat pozornost, proto jsem přišel s hovnem ve vlasech, ale Soňa s Verčou měly nějaké řeči, tak jsem se ten doplněk snažil odstranit. Raději jsem je ale nechal při tom, že se mi do vlasů přilepil nějaký list.Party pokračovala dál soutěží o auto. Čtyři náhodně vylosovaní aktéři se utkali se známým českým kouzelníkem s americkým jménem, které jsem taky zapomněl. Toto klání jsem sledoval jenom zprostředkovaně přes reproduktory, jelikož jsem seděl s Verčou na druhé straně pláže. Já na lehátku, Verča blokovala malým dětem koníka na pružině. Ale pěkně jsme si popovídali. Soutěž dopadla podle očekávání, kouzelný muž ušetřil pořadateli jedno malé auto. Pak začala podle mě nejlepší část večera, protože na pódium nastoupili zpěvák a klávesák z Monkey Business. Zahráli asi pět nebo šest písniček, Michala přivedli téměř do extáze, jelikož jako jednoho z mála jej přiměli vykřikovat „hu hů“, což u něj není zase tak často k vidění a slyšení. Ale třeba jenom málo chodím na místa, kde tak Michal obvykle činí. Potom po menších technických problémech nastoupila na scénu nějaká slečna DJ, ale to už jsme se měli pomalu k odchodu. Tím myslím Peťu, Verču a mě. Cestou k autu jsem si za zvuku dunivé hudby vybavoval všechny známé tváře, které jsem za uplynulé dvě hodiny zahlédl, a také mimo jiné přemýšlel, proč je pro oba Skalákovy tak vzrušující ředitel zoo. Pak mě ale přivezli zpátky k mé noře, děkuji ještě jednou, a když jsem se potom v deset chystal jít spát, tak jsem ještě slyšel z dálky zvuky ohňostroje, možná že dokonce i přímo z toho večírku, a tím pro mě tento večer skončil.

1 komentář:

Unknown řekl(a)...

Tak teď jenom nevím, jestli se Ti to jakože líbilo nebo jakože ne:-)