čtvrtek 10. února 2005

Oslavy narozenin a státnic

Dovolím si použít, co napsala Veruš do naší e-mailové konference....

Rozhodli jsme se hromadně oslavit narozeniny od Soňky a Honzy Kupky a můj a Skalákův svátek. Dohoda zněla, že se sejdeme ve čtvrtek 10.2. ve sportovním centru Hector v Malešicích, kde mají i bar a restauraci (s výhledem na squashové kurty).
Já, Soňka a Honza jsme na místo dorazili jako první, chvíli po nás přijela skupina č. 2 (Míša, Péťa, Jana), takže jsme si mohli objednat jídlo. To jsme ještě netušili, že na večeři budeme skoro hodinu čekat. Kromě toho jsme si objednali šest jídel (jedna osoba = jedno jídlo - myslím, že to není až tak těžké pochopit) a dostali jsme jich jenom pět. Navíc si Péťa objednal ke kuřeti americké brambory, ale dostal krokety (prý byly hnusné). No, proste hrůůůza. (Pozn.: Jestli se nepletu, Honza si objednal taky jinou přílohu a mě nedonesli tatarku....)
Už jsme tam seděli asi hodinu a půl (začátek bowlingu jsme museli samozřejmě posunout) a každý měl v sobe pouze jedno pivo nebo nealko, protože obsluha si jaxi nevšimla, že před sebou máme prázdné sklenice.
Něco před osmou dorazil ještě Jirka se Simčou. Posadili se k nám a čísník zase nic. Nevím, jestli to nemůže být tou televizí, kterou mají u baru. Třeba ho hypnotizovala a on pak nebyl schopen obsluhovat hosty. Na tuto myšlenku mě přivedl týpek, který seděl u baru kousek od televize a neuvěřitelně na ni civěl a přitom si drasticky škubal levé obočí...
Po "úžasné" (uvozovky jsem použila správně :-) ) večeři jsme se přesunuli na bowling. Ten je docela v pohodě. Mají tam dvě dráhy, které jsou od ostatního prostoru oddělené, což je fajn, protože nás nikdo nerušil. Na druhou stranu je to trochu nevýhoda vzhledem k laxní obsluze, která nám jenom jednou jedinkrát donesla něco na pití. Takže kdybychom se sebevíc chtěli opít, máme smůlu.
Pak už se nic zajímavého nestalo. Teda kromě toho, že se Skalák lehce (Pozn.: já bych tady dal uvozovky:-))) pohádal s vedoucím kvůli jídlu, účtu, obsluze, přístupu k hostům nebo tak něco a odmítal zaplatit ty hnusné krokety (na jeho obranu musím přiznat, že v některých věcech měl pravdu).
No a to je asi tak všechno.

Žádné komentáře: