
Já, Soňka a Honza jsme na místo dorazili jako první, chvíli po nás přijela skupina č. 2 (Míša, Péťa, Jana), takže jsme si mohli objednat jídlo. To jsme ještě netušili, že na večeři budeme skoro hodinu čekat. Kromě toho jsme si objednali šest jídel (jedna osoba = jedno jídlo - myslím, že to není až tak těžké pochopit) a dostali jsme jich jenom pět.

Už jsme tam seděli asi hodinu a půl (začátek bowlingu jsme museli samozřejmě posunout) a každý měl v sobe pouze jedno pivo nebo nealko, protože obsluha si jaxi nevšimla, že před sebou máme prázdné sklenice.
Něco před osmou dorazil ještě Jirka se Simčou. Posadili se k nám a čísník zase nic. Nevím, jestli to nemůže být tou televizí, kterou mají u baru. Třeba ho hypnotizovala a on pak nebyl schopen obsluhovat hosty. Na tuto myšlenku mě přivedl týpek, který seděl u baru kousek od televize a neuvěřitelně na ni civěl a přitom si drasticky škubal levé obočí...

Pak už se nic zajímavého nestalo. Teda kromě toho, že se Skalák lehce (Pozn.: já bych tady dal uvozovky:-))) pohádal s vedoucím kvůli jídlu, účtu, obsluze, přístupu k hostům nebo tak něco a odmítal zaplatit ty hnusné krokety (na jeho obranu musím přiznat, že v některých věcech měl pravdu).
No a to je asi tak všechno.
Žádné komentáře:
Okomentovat