Začátek tábora

Zahajujeme náš týden na táboře. Táta nakonec zůstává kvůli hromadě práce doma a my vyrážíme sami. Děti se cestou prospí a na táboře “se pak vyběhají...” To byl celkem reálný předpoklad, děti se prospaly, obzvláště proto, že máma často zapomněla včas odbočit, a na táboře se pak “proběhly”. Teda hlavně Fíla. S Kamčou to bylo ze začátku trochu složitější, ale to se dalo čekat. Celkem ochotně nám jeden z tatínků pomohl sestrojit stanové letiště a na nás už bylo, jak si to tam zařídíme. Příště, se na tábor vybavíme určitě lépe, neboť pár nedostatků se časem přeci jen objevilo. Takové prostěradlo, teplé ponožky a deky navíc opravdu příjdou vhod. A to rozhodně nebylo vůbec špatné počasí. Jen noci jsou zde chladné, a tak je potřeba mít s sebou teplé nejen spodní prádlo. Na bolavý krk jsou chladné noci opravdu špatná kombinace. Ale přeci nebudu dětem kvůli krku rušit tábor, že?!