Jarní únava

Ráno jsme vyrazili na cvíčo a se zastávkou pro knížku pak na zpívání…ale nějak se nám to zvrtlo. Už na zpívání hlásil Fíla, že chce spát a vypadalo to, že by se nejraději vrátil do auta. Možná díky tomu, že nás bylo jenom pár (opravdu dva), jsme to zpívání nakonec zvládli. Sice s hladovkou, ale zvládli. Doma jsme pak snědli vše, na co jsme přišli. Hlavně polívku a druhé. Ale docela rychle se to poroučelo pryč. I tak jsme se odvážně vydali do obchodu pro rohlíky. A pak ještě na zahradu. A počasí bylo moooc krásné. Jen jsme z toho byli hodně unaveni. Kami tak, že mi usnula na rukou dřív, než jsem ji stihla dovařit nudle. Mladý pán se poroučel o půl hodiny později, ale se vším komfortem. Takže máma nakonec na zvažované cvičení neodešla. Kondičku zachránil táta večerně-nočním během.