Kami spinká a spinká

Plánovat umíme dobře. Děti nám to umí ještě lépe měnit. Tak třeba táta odveze Fílu do školky. Já poučena z předchozích dnů v 10 začnu chystat polívku, aby slečna byla syta, až ji budu v 11 ukládat do kočárku, aby mohla spokojeně prospat vyzvedávání. Slečna 10:15 začne projevovat známky únavy a v následujících minutách bojuje v jídelní židličce s padajícími víčky. Takže polívka nic, kočár nic…a slečna si dávala rekord týdne. Nemít tetu Šárku, která nám Fílu přibrala se svým Kubíkem, tak měla spánek o 45 minut kratší.

A doktora a nákupy, které si máma plánovala, si nakonec dal Fíla raději s tátou. No co, tak jsme s Kami doma spočítaly knoflíky, opravily klobouk a zavolaly tetě a najednou byl večer.

A hláška dne?? Fíla stále zlepšuje své komunikační schopnosti a poslední dobou je to pozitivním směrem a ve velmi ohleduplném duchu. Kami už spí a táta a já ležíme u Fíly na posteli a „ještě si před spaním chviličku hrajeme s Buzzem“, Fíla vypráví svůj příběh o Buzzově nočním letu s baterkou v kapse, která byla velkým překvapením a jen tak mimochodem se nás zeptá „nevadí vám, že sedím?“…Nééé Filí, neboj, nevadí ;o)

Fíla s tátou vybalují nákup. „Filí, máme ještě jedno překvapení, pro mámu. A pssst!!!“ … „A můžu zavřít oči, tati???“